pátek 7. května 2010

Nepál

Již delší dobu se plánujeme podívat do Nepálu. Když se k tomu konečně sešly všechny podmínky a my měli v podstatě zabukované letenky, bydlení, letenky po Nepálu, program a prostě vše co je k tomu potřeba, tak se vyrojili Maoisti (lze přirovnat k našim komunistům) a začali stávkovat. Ale kdyby jen to. Jejich stávky jsou na denním programu a prakticky nikdo si nemůže být v žádném období jistý, že bude vše OK. Jemonže nyní to pojali opravdu velkoryse a prakticky od 1.5. paralyzovali celý stát. Nefunguje vůbec nic. Obchody jsou zavřené, doprava nefunguje, čímž je narušené zásobování a všude jen spusta zblázněných lidí. (http://www.nepalnews.com/archive/main2.php)
V době, kdy píšu tyto řádky je pátek večer a v pondělí máme letět. Právě před chvílí mi volal zástupce našeho Honorárního konzula v Nepálu pan Sharma, a sdělil mi, že od soboty se vše vrací do normálu a my můžeme přijet. Tak doufám, že se to jen potvrdí a komouši se nějak uklidní, případně dohodnou a my budeme moci přidat nějaké pozitivnější informace a hlavně fotografie nejvyšších hor na Zemi.

Komplet foto zde

Po příletu do Káthmandu se sice na první dojem zdá, že jste opět v Indii, ale po chvíli poznáte, že je to jiné. Čistější vzduch, milí lidé a celkově taková pohoda. Uý v letadle vidíte ty velehory, které na vás prostě udělají dojem.
My jsme se v Káthmandu moc nezdržovali a letěli dál do Pokhary.
V Nepálu je naprosto normální, že půl dne nejde elektřina, takže hotelové pokoje vybavené TV a klimatizací jsou sice dražší, ale stejně nic nevyužijete.

















V Pokhaře je mj. i spousta památek, ale hlavně je to do kopce a z kopce. Město samotné je v údolí. Vyrábí se zde i ruční vlněné koberce a podobné věci, které pak ve městě stojí hříšné peníze. Jejich výroba je ale pomalá a opravdu náročná.







































Nepál jsou ale hlavně Himaláje. Když ale chcete vidět hory, musíte si přivstat. My jsme si přivstali a vidělo v celé kráse ANNAPURNA RANGE, kde se nám ukázalyskoro všechny Annapurny, včetně té nejvyšší. Ta špičatá hora v popředí, které dominuje všem fotkám je vysoká jen 6993 m, a jmenuje se Machhapuchre. A to kolem jsou prostě ty Annapurny. (Vlevo je taková rovná hora a právě to je jedna z prvních osmi tisícovek, které jsme viděli. jmenuje se Annapurna I a měří 8091 m)




































Vedle hor jsme taky byli v budhistickém klášteře. Byl nádherný a mniši se zrovna svolávali do školy. Klášter měl nádhernou zahradu a všude byl Budha v mnoha svých podobách.






























V Káthmandu se to památkami jenom hemží. Dnešní Káthmandu je pozůstatkem 3 království, která v podstatě splynula do jediního. Nicméně jsme obdivovali zbytky těchto království a bylo to nádherné. Procházeli se úzkými uličkami a němně zírali.
























































A to už jsme opět v letadle společnosti BUDHA AIR, a letíme se proletět kolem Mount Everestu a přilehlého pohoří. Je to nádhera, když jste ve výšce 8000 m a kolem je ještě stále něco. Pilot si nás postupně zve do kabiny a my můžeme fotit a fotit. Bohužel, máme vybitou baterii u foťáku a náhradní je, jak jinak, na hotelu.
Ale alepoň jedna fotka Everestu se povedla a tady je:



























Po nádherných "panoramatech" opět památky starého města.














































A na závěr nesmá chybět místní gháty, kde se spalují zemřelí. proti varanasi je zde fakt malá říčka, která by asi ztěží pojala nespálení zbytky. ještě štěstí, že v Nepálu je dřeva více a není tak drahé.