Humájúnova hrobka a Hauz chás

Humájúnova hrobka

V Humájúnově hrobce je pohřben druhý mughalský císař Humájún. Tato stavba se stala inspirací pro několik pozdějších pomníků, mezi které se řadí i známý Tádžmahal v Agře.

Hrobka byla navržena v roce 1565 perským architektem na náivrh Humájúnovy starší vdovy. Uvnitř jsou hroby Humájúnových manželek a syna. V komplexu je rovněž osmiboká hrobka jednoho významného šlechtice 16. století a svou hrobku tu má i Humájúnův holič.Vlastní hroby jsou hluboko v podzemí, nad zemí vyčnívají jen obyčejné a relativně malé sarkofágy.

Hauz chás

Ve čtvrti uměleckých galerií a restaurací se rozprostírá středověká památka z roku 1352. Sultán Fírúz Tughalka nechal postavit několik budov na okraji velké vodní nádrže. Mezi těmito dnes již ruinami je hrobka samotného sultána a malá mešita.

Za zmínku stojí velmi úzké a příkré schody, po kterých se lze dostat až na samotný vrchol budov.
Bohužel tato památka velmi chátrá a je prakticky pohlcena sousedícími galeriemi a restauracemi.

Srí Lanka

Srí Lanka (do 70-tých let Cejlon) je obdivuhodná a nádherná země a to i přes řadu problémů a neštěstí jako např. tsunami (26.12.2004), kde důsledky ničivé vlny jsou vidět ještě dodnes.











Když přistanete na letišti v hlavním městě Colombu (po letu z Dillí), nestačíte se divit. Na vánoční čas teplota kolem 30 st, poměrně vlhko, ale čistý vzduch (oproti Dillí), čistota na zemi a to i na evropské poměry, vše funguje jak má, lidé jsou usměvaví, zkrátka idylka k pohledání.











Srí Lanka není jenom moře, korálové útesy, spousta všelijaké mořské havěti a pláže, které jsou oproti známým středomořským letoviskům prakticky prázdné i v hlavní sezoně, tj od prosince do března, ale spousta památek, banánů a kokosových ořechů, chudých ale pracovitých lidí, přírodních rezervací a tradic.



















Asi 70% obyvatel vyznává budhismus - mírumilovné náboženství.
Zbytek jsou zejména hinduisté, muslimové a křesťané.




A protože na SL jezdí zejména turisté z evropskýchh zemí, připravují tito budhisté vánoční představení s betlémky a scénkami připomínající narození Ježíše Krista. Vánoční stromek tvoří zpravidla listy z kokosové palmy, které jsou připevněny na kůl tak, aby připomínaly naše smrky.













Žijí tady velmi chudí lidé, pro které jsou turisté jediným zdrojem peněz.
Někteří z nich jsou neúnavní až otravní a jsou ochotni vás doprovodit kamkoli, jen aby jste si koupili jejich výrobek, nebo navštívili nějakou památku.
Na druhou stranu jsme potkali velmi milé a příjemné lidičky, jejichž upřímnost a dobrosrdečnost už těžko někde najdete.
Srí Lanka je velmi těžce zkoušenou zemí. Armáda je neustále v pohotovosti. Důvodem jsou stále nespokojení Tamilští Tygři, kteří žijí na severu země (tato oblast je taky pro běžného smrtelníka nedostupná). Tito militantní obyvatelé se neustále snaží na sebe upozorňovat všelijakými atentáty a proto lze všude spatřit ozbrojené vojáky, hlídající silnice, moře a vše, kde by se mohl Tamilský Tygr objevit.

Během naší velmi krátké návštěvy (5 dnů) jsme měli možnost poznat pouze pobřežní území na jihozápadě mezi Bentotou a Galle.
Mezi nejznámější místa patří důl na drahé kameny (měsíční kameny, safír, ametyst apod.), který lze objevit několik málo km za Bentotou. Vše se těží a zpracovává ručně.

Po cestě do Galle leží několik želvích
farem, kde se starají o to,
aby mořské želvy přežili - zejména
ve stádiu vajíček, protože ty jsou
nejlepší potravou pro leguány,
kterými se to tady
jenom hemží.




Dále na jih je město Ambalangoda, kde žije rodina, která je známá výrobou tradičních masek. Vše se jako obvykle dělá ručně. Tyto masky mají původ v dávných dobách, kdy si je při rituálních tancích lidé nasadili na hlavu a vyháněli např zlé duchy, nebo vyjadřovali to, co nechtěli nebo nemohli říct. Spousta těchto tradic je udržována i dnes, ale masky jsou již vyráběny hlavně pro turisty. Dalo by se říct, že existují dva hlavní druhy masek, které znázorňují ochranu (symboly kobry) a prosperity (symbol páva).










V dalším městečku zvaném Hikkaduwa lze vidět nádherné korálové útesy. Vzhledem k tomu, že to je mezi turisty velmi oblíbené místo, mají místní lidé čluny s proskleným sklem a lze tyto korály se vším všudy vidět v plné kráse, ale na druhou stanu právě tato turistiky působí nevratné škody, protože jsou korály často poničeny právě skleněným dnem.
Galle je pěkné město s nádhernou pevností a majákem. Mají tam taky fakt dobrou kávu.
Dále na jih a na východ jsou pak (údajně) nejkrásnější pláže s bílým pískem a typickými nakloněnými palmami, ale to snad někdy příště.
Cenově je to velmi příjemná země s vynikající kuchyní. Zejména mořská havěť je velmi dobrá a relativně levná. Např. 0,5 kg steak z čerstvého tuňáka vyjde i s přílohou na cca 10 USD.

Hyderabád a Chennai (Madras)

Hyderabád a Chennai leží na jihu Indie a prakticky celý rok je tam teplo a teploty nijak zvlášť oproti DIllí nekolísají.
Hyderabád město se spoustou památek. Žije zde muslimská většina. Bohužel jsem tam strávil pouze dva dny a převážně jen pracovně a na památky nebylo tolik času.
Město Chennai leží na pobřeží Indického oceánu a musím konstatovat, že tam se mi zatím líbilo nejvíc. Čistý vzduch, příjemný větřík a relativně čisto. Chennai je původní název, pak se město přejmenovalo na Madras a dnes se opět začíná používat Chennai. Je to hlavní město státu Tamil Nadu.
Navštívil jsem zde moc pěkný chrám, který je situován hned na pobřeží a který odolal vlně Tsunami.
Kousek od chrámu je další památka - ve skále vytesané motivy, znázorňující různé události. Údajně je to jedna ze dvou takových památek na světě. Druhá je kdesi v Korei.

India Gate a prezid. palác

Po 4 měsících jsme si konečně našli čas na to, abychom si zašli na jednu z nejznámějších staveb v Dillí a to na bránu Indie.
Vítězný oblouk postavený v letech 1921 - 1931 na památku cca 90000 indických vojáků padlých v 1. světové válce. Jména padlých jsou vyryta v horní části oblouku. Dole pod obloukem je hrob neznámého vojína s věčným plamenem a pomníkem ve tvaru pušky zapíchnuté hlavní do země s helmou pověšenou na pažbě. Oblouk je vysoký 42 metrů a pro místní obyvatele má obrovský význam. Scházejí se tady všechny vrstvy obyvatel a tráví zde mnoho svého volného času. V neděli je zde přecpáno tak, že celý zážitek zhatí davy lidí.

Samozřejmě že nechybí ani žebravé děti, které opět žebrají pro někoho, jak už to je v Indii zvykem.

My jsme měli celkem smůlu, protože v sobotu sice přecpáno (na místní poměry) není, ale zase byla inverze jakožto 90% celé zimní sezony, takže pěkné panoramatické fotky se nepodařilo udělat.

Prezidentský palác byl zavřen a tak jsme jen mlsně koukali přes plot a fotili jsme jen okolí.

Park Mehraulí

Po krátkém pobytu v Dillí jsme navštívili první památku - Park Mehraulí jehož nejznámější památkou je Kutub mínár, který byl zařazen na seznam UNESCO. Toto místo se stalo v roce 1193 centrem dillíského sultanátu. Do 13. Století vyrostla kolem svatyně súfíského světce Kutb Sáhiba vesnička Mehraulí. Později sem přišli mughalští princové a ještě později britští úředníci. Celý komplex je tvořen pozůstatky z paláce, víkendových domů, sadů, rybníků, hrobek, mešit a vodopádů. Nejznámější je ovšem Kutub mínár, neboli arabský pól či osa, nejvyšší samostatně stojící věž, která označovala místo prvního muslimského království v severní Indii, založené v roce 1193. Stavba sloužila jako znamení příchodu muslimských sultánů. Společně s mešitou Kuvvat-ul-Islám (Moc islámu) zobrazují hinduistickou, perskou a arabskou kulturu v popředí s islámskými kupolemi a oblouky.
Kutub Mínár je pětipatrová věž vyrobená z 98% železa (skoro čistého). Z věže byly odebírány vzorky světovými vědci, kteří měli přijít na to, jak je možné bylo možné vyrobit tak čistého železa již v 11.století. Bohužel – nepodařilo se.