Golfový turnaj Expat Cup

Zastupitelský úřad Jižní Afriky ve spolupráci s místním golfovým klubem uspořádal 24.10. 2009 turnaj pro diplomaty a cizince, kteří se dlouhodobě zdržují v Indii, resp. v Dillí.
Dlouho jsem se nemusel rozhodovat a přihlásil jsem se už jen kvůli získání dalších zkušeností.
Registrace byla již ráno v 7.00 a tee time od 8.00. Ráno bylo jen 20 st. C, a tak byla celkem zima (přes den se to vylepšilo na příjemných 34 st.C). Hned při registraci jsme byl překvapen tím, jak jsou lidé netrpěliví. To že se mačkají a ve frontě předbíhají Indové, na to jsem si už zvykl. Ale že budou předbíhat a tlačit se Argentinci, Korejci nebo Holanďani, tak to mě skutečně překvapilo.

Bohužel, můj HCP 54 tady nikdo neakceptuje. Ani jsem si ho netroufal nahlásit a raději jsem rovnou nahlásil v Evropě více užívanější HCP 36. Ten už byl akceptován (i když s úsměvem), ale nic platné mi to stejně nebylo, neboť nejvyšší uznatelný HCP pro tento turnaj byl 24, což mi opět snížilo naděje na jakékoli lepší umístění.

















Nakonec se i mě podařilo zaregistrovat (meztím mě opravdu předběhl Větnamec, Argentinec a Holanďan) a hrát se opravdu začalo v podstatě na čas. Celkem bylo 25 čtyčlenných flightů a každý flight začal na jiné jamce tak, aby byl turnaj dohrán co nejdříve. My jsme začali na jamce č. 16 a poslední jamka byla tedy logicky 15. Kupodivu byla hra plynulá a prakticky nikde jsme nemuseli dlouho čekat. V mém flightu byli dva Italové a jeden "from UK", čili Brit.


















Když se všichni i se svými "kedíky" vydali zahájit hru, vypadalo to jako průvod :)















I když se hřiště tváří jednoduše, tak některé jamky jsou poměrně úzké a není problém odpálit míč na vedlejší druhý, někdy dokonce i na třetí fairway.



































Přesto, že výsledek (106) není na můj současný HCP vůbec k zahození, tak s vlastní hrou jsem nebyl moc spokojen. Je to zvláštní, ale mám takový pocit, že čím hezčí údery, tím horší skóre a opačně.



































Na hřišti jsme nejen hráli, ale i hledali míče mezi stromy, kochali se různou havětí a snažili se nestrefit všudypřítomné, ale naštěstí líne psy.

































I když se o golfu říká, že napomáhá přírodě, některé kmeny stromů by mohly mít opačný názor.




























No a na závěr jen důkaz skóre a společné foto.




















Zkušenost to byla cenná, nehledě na to, že se mi turnaj líbil a užil jsem si ho. Dokonce se bavila i má osobní fotografka (Iveta), která doatala chuť si příště vyzkoušet hru na 18 jamkách na vlastní kůži, což mě velice těší.

V neděli večer se opět všichni sejdeme na slavnostní večeři s vyhlýšením nejlepších. V tomto případě se půjdeme asi jen navečeřet :)