Taj Mahal

Využili jsme toho, že k nám přijeli naši synové na prázdniny a po dlouhé době jsme se opět vypravili za poznáváním památek Indie. Jako cíl jsme si vybrali jeden z divů světa – Taj Mahal. Je to vlastně hrobka, kterou nechal postavit mughálský císař Šáhdžahán na památku své manželky Mumtáz Mahaly. Tato hrobka tvoří předobraz islámské rajské zahrady a na její stavbu se použilo mnoho mramoru, ale také asi 500 kg zlata a dalších drahokamů a stavělo ji 20 000 dělníků po dobu 12 let. Říká se, že po dokončení stavby nechal císař useknout ruce všem dělníkům, aby prý nemohli už nikdy nic takového postavit.




























V domnění, že autem bude cesta pohodlnější, pronajali jsme si auto za vcelku slušný peníz a brzy ráno jsme vyjeli do asi 210 km vzdáleného města Agry, kde tato skvostná památka leží. Cesta trvala 4 hodiny a to i přesto, že v obou směrech je dvouproudá a vcelku slušná silnice, která by se dala srovnat s naší rychlostní komunikací. Problém však tvořili neustále davy lidí, procházející se po silnici, pomalé traktory, povozy tažené velbloudy a další podivná vozítka a nakonec samozřejmě posvátné krávy, které se promenádovaly v obou směrech a nebylo výjimkou, že si na silnici po dlouhé a namáhavé chůzi lehly a my jsme museli kličkovat jako na jízdě zručnosti. Zcela běžné pak bylo to, že ne všichni indičtí řidiči chápou, kterým směrem mají jet a tak jsme potkávali v protisměru jedoucí vozidla, včetně osobních a nákladních aut.


Když jsme po 4 hodinách dorazili na parkoviště, okamžitě se na nás vrhli průvodci, prodejci čehokoli a vlastně všichni lidé v okolí kteří měli cokoli na prodej v domnění, že nám své tretky a cetky prodají. Je to celkem únavné stále říkat, že si nic nekoupíte, ale pak jde původní cena dolů a dolů a ještě níž, až máte pocit, že tyhle peníze už za to jste ochotni dát a nakonec to stejně koupíte.























Z parkoviště je to k Taj Mahalu ještě asi 1 km. Když jsme dorazili k pokladnám, nestačili jsme se divit. Vstupné pro místní obyvatele – 20 Rupií. Vstupné pro cizince – 500 Rupií. Dobrý poměr, že? (kurz Rupie ke Kč je cca 1 Kč = 2,5 Rupie).























Po nezbytných vstupních kontrolách (z důvodných obav před terorizmem) jsme konečně mohli vidět ten skvost, který je považován za jednu z nejkrásnějších staveb na světě, i když uvnitř jsou vlastně jen hrobové komory, pod nimiž se nachází opravdu těla těch, co tam byli pohřbeni.
Nejkrásnější na Taj Mahalu je vlastně povrch stavby, jeho propracovanost a v kombinaci s historií a důvodem proč vlastně tato stavba vznikla je to unikum, které na člověka udělá ten opravdový dojem. Kromě již tradičně perfektně opracovaných velkých mramorových kusů stojí za zmínku arabsky napsané verše z koránu, které jsou psány odspodu nahoru. Protože je Taj Mahal velmi vysoký a verše by se při pohledu směrem nahoru zmenšovaly, tak se písmo plynule rozšiřuje tak, že vzniká dojem, že všechny řádky jsou stejně velké. Taj Mahal není jen bílá hrobka, ale kolem je spousta dalších staveb v podobném stylu. Opět to jsou ale hrobky, které vesměs patří lidem, kteří byli něčím v té době významní, nebo patřili přímo do císařské rodiny.



















Strohý bílý mramor, pokrývající celý povrch, je osázen spoustou drahých kamenů, které jsou do něj vsazeny tak, že tvoří nádherné vzory a působí jako malby a nikoli jako drahokamy. Vše je obrovské a přitom tak perfektně zpracované. Jak to tehdy mohli dokázat?














Celkový dojem však kazili všudypřítomní človíčci, kteří velmi ochotně (a dle jejich slov zdarma ) pomohli s čímkoli (a to dokonce i když to cokoli vlastně ani nechcete). Nakonec pak stejně natáhli ruku a řekli, že i když to je zdarma, tak jim přece musíme dát nějaký ten „tip“ neboli spropitné.

Do Agry na Taj Mahal doporučuji jet vlakem, který sice vyjíždí už v 6.00 z Dillí, ale jede tam jen 2 hodiny, je to výrazně levnější než auto a pravděpodobně i pohodlnější.